Aktuální ročník
Zajímavosti na trase
Trasy
Něco z historie
Sponzoři
Kontakty
3km
  PešíRodiny s malými dětmiI pro kočárky a tříkolky
13km
  PešíRodiny s malými dětmiRodiny s většími dětmiI pro kočárky a tříkolkyCyklo horská kola
23km
  PešíRodiny s většími dětmiPro zdatné kolaře
40km
  PešíRodiny s většími dětmiPro zdatné kolaře
 
Historie československého pohraničního opevnění Tisk článku  EDITACE

Historie pochoduZ historie Těchonína |

        Když se v lednu 1933 chopila v Německu moci nacistická strana v čele s A. Hitlerem, nikdo nebyl na pochybách, jakým směrem se bude v příštích letech ubírat vývoj evropské politické situace. Tehdejší ge­nerální štáb čs. armády pochopil, že jedním z cílů nacistické rozpína­vosti bude Československo a přikročilo k úvahám o zvýšení obrany­schopnosti tehdejší buržoazní armády a zajištění bezpečnosti hranic republiky. Po dlouhých a složitých jednáních bylo rozhodnuto vybudo­vat po vzoru francouzské Maginotovy linie rozsáhlý systém pohraničního opevnění, která měla chránit důležitá hospodářská a politická centra a hlavně zajistit hladký průběh mobilizace a přesuny armád při napadení. Po vypracování vojensko taktických studií bylo rozhod­nuto opevnit nejdříve nejsnáze prostupnou severozápadní hranici naší republiky na čáře Odra - Labe (tzv. severní válčiště). Teprve později se přikročilo k opevnění ostatních úseků hranic [jižní Slovensko, Kruš­né hory a Šumava). Po anexi Rakouska bylo nutno vybudovat opevnění i na jižní Moravě.

        Za vzor při výstavbě opevnění bylo tehdy vzato francouzské opev­nění. Protože v některých směrech v našich podmínkách nevyhovovalo, bylo přikročeno k úpravám, které v konečné podobě předčily původní francouzský návrh.
 
        Pro opevnění státní hranice byly při strategicky nevýhodném tvaru republiky velmi nepříznivé podmínky. Vybudovat na tak dlouhé hranici odolné a nepropustné těžké opevnění bylo finančně i stavebně nemož­né. O výstavbě těžkého opevnění se uvažovalo pouze na místech stra­tegicky důležitých, prakticky jen na 225 km dlouhém úseku Bohumín - Krkonoše, na jižní Moravě a jižním Slovensku. Všechny ostatní úseky musely být z časových i finančních důvodů kryty pouze opevněním lehkým. Na nejdůležitějších místech obranné linie tvořené ze souvislé­ho pásma samostatných pěchotních srubů bylo pro zesílení obrany spojeno několik v nejodolnější formě vybudovaných objektů do spo­lečného obranného uzlu tzv. dělostřelecké tvrze. Do konce září 1938 se podařilo vybudovat téměř 10 000 objektů lehkého opevnění, více jak 260 objektů těžkého opevnění a stavebně bylo dokončeno 5 dělostře­leckých tvrzí.
Celkový finanční náklad na vybudování opevnění byl plánován na téměř 11 miliard Kč. Do skončení opevňovacích prací v září 1938 bylo prostavěno 2,6 miliardy Kč, což byla necelá čtvrtina z celkové pláno­vané sumy.
 
        Hodnota našeho opevnění byla veliká a představovala sílu několika divizí. Není proto divu, že se ho německé velení obávalo, protože ne­mělo prostředky k jeho zdolání. Naše pevnosti tvořily vrchol fortifi­kační techniky. Když k tomu připočteme ohromné nadšení a morální vlastnosti obránců pevností, pak tento obranný val tvořil pro nacistic­ká vojska těžko překonatelnou překážku.
 
 
DĚLOSTŘELECKÁ TVRZ BOUDA
 
        Dělostřelecká tvrz Bouda [Baudenkoppe] byla vybudována na stej­nojmenném kopci nad Těchonínem na sestupném hřebenu ze Suchého vrchu. Společně s dělostřeleckými tvrzemi Výšina (Berghohe) u Králík a Adam (Adamsberg) u Českých Petrovic měly tvořit uzávěr Kladského vý­běžku, hlavně však chránit lehce prostupné údolí Tiché Orlice, velmi frekventovanou železniční trať Praha - Olomouc a státní silnice Hradec Králové - Šumperk a Vysoké Mýto - Olomouc. Všechny tyto komunikace vedly těsně u státní hranice s Německem a jejich udržení v případě války mělo velmi velký strategický význam.
 
        V nabídkovém řízení, které ředitelství opevňovacích prací vypsalo na výstavbu Boudy, zvítězila stavební firma ing. Zdenko Kruliš. Vý­stavba tvrze jí byla zadána 27. srpna 1936. Stavba byla zahájena 1. říj­na 1936 a již v červenci 1937 byl na Boudě vybetonován první objekt. Celkový plánovaný finanční náklad na hrubou stavbu tvrze (zemní, tunelářské a betonářské práce) byl 28,5 miliónů Kč. Na stavbě praco­valo podle rozsahu prací 200 až 350 osob.
 
        Celá tvrzová sestava se skládala z pěti objektů. Za pevnostní linií směrem k Těchonínu byl postaven vstupní srub tvrze. Na druhé straně horského hřebenu směrem k území Německa byly situovány další bo­jové objekty. Na temeni hřebenu byla umístěna dělostřelecká otočná věž, která byla sice do září 1938 stavebně dokončena, ale nebyla vy­zbrojena dvěma houfnicemi ráže 10 cm. Po obvodu tvrze byly rozmístě­ny pěchotní sruby. Jeden palebně orientovaný na Boříkovice a Králíky, druhý s výstřelem do pásma překážek pod kótu Vysoký kámen smě­rem k Lichkovu. Oba tyto sruby byly jednostranné, a protože byly umístěny v kopcovitém a lesnatém terénu, kde se nepředpokládal útok tanků, byly vyzbrojeny pouze protipěchotními zbraněmi. Ve třetím pěchotním srubu měl být umístěn pozorovací zvon, ze kte­rého byl dobrý výhled na území Německa. Zde měl mít stanoviště dě­lostřelecký důstojník, který měl řídit palbu otočné dělostřelecké věže.
 
        Dělostřeleckou tvrz Bouda obsazoval V. prapor 19. hraničářského pluku. Velitelem tvrze byl jmenován major pěchoty Jan Špale. Osádku tvrze na mírových počtech tvořilo 108 mužů, kteří měli zajišťovat ho­tovost a údržbu zbraní a zařízení. Osádku tvrze při válečných počtech tvořilo 316 mužů.
 
        Pro nově vzniklé hraničářské prapory bylo nutné vybudovat kasár­na. Kasárna v Těchoníně, která byla dobudována v dubnu 1937, zajiš­ťovala ubytování pro 4 hraničářské roty I. praporu pro obsazování objektů těžkého opevnění v úseku Bouda - Zemská brána a dva zvlášt­ní útvary pro obsazování tvrzí Bouda a Adam.
 
        Do 30. září 1938, kdy ředitelství opevňovacích prací zastavilo všech­ny práce na budování a vyzbrojování opevnění, byly na Boudě vyzbro­jeny a stavebně dokončeny všechny rozsáhlé nadzemní objekty a pod­zemní prostory. Nebylo dodáno pouze těžké tvrzové dělostřelectvo, minomety ráže 5 cm, velké elektrocentrály a nebyl osazen dělostře­lecký pozorovací zvon na pěchotním srubu.
Celkem: 119821
Dnes: 11
Online: 2